Každý obraz Sokol Gala bude výjimečný

První salto se naučil v Tyršově domě a základy akrobacie na trampolínách. Z mistrovství Evropy ve sportovním aerobiku má doma evropský bronz. Čtrnáct let už získává inspiraci v magickém prostoru základny Jatka 78 coby člen Cirku La Putyka. A teď? Teď své zkušenosti a um zúročí pro Českou obec sokolskou. DANIEL KOMAROV je režisérem Sokol Gala a představení sokolského sportu v O2 areně na úterý 2. července píše jako příběh plný výjimečných obrazů.

Jak vznikla myšlenka odvyprávět příběh Sokola?

Vnímám Sokol jako důležitou velkou instituci, která pro mě má neskutečně zajímavou historii. Udělat show pro show se dá vždycky, ale tohle je něco navíc, výzva. Určitě hrálo roli i to, že jsem strávil 20 let ve sportu a chodil jsem do Sokola, protože nabízel aktivitu, kterou jsem dělal. Líbí se mi, že hodnoty, s kterými přišel Sokol před více než 160 lety, platí pořád.

Sokolský odkaz je zavazující, neomezuje Vás při tvorbě?

Nesvazuje mě to, naopak mi to dodává důvod, proč by to mělo být dobrý a proč bych na tom měl makat. Mám k němu respekt, tudíž chci odevzdat to nejlepší, co půjde. Když vystupuju, tak někomu dotvářím obraz. Tady si zvolím, co chci odvyprávět, a obraz z hlavy mám možnost na tak obrovském prostoru pro tolik lidí ukázat. To je výzva, příležitost a velká motivace.

Jak se rodí program Sokol Gala pro tak velký prostor?

V mé hlavě to vypadá naprosto skvěle. Musím si pohlídat mechanismy, protože jsem zvyklý pracovat v nějaké velikosti haly a teď musí fungovat stejně ve velikosti outůčka, aby to diváka oslovilo a zasáhlo. Je to velká výzva, na druhou stranu se snažím nepouštět do velkých extrémů a zkoušet nevyzkoušené.

Je výhodou, že představení bude premiérou a derniérou zároveň?

Projektů jednou a dost už mám za sebou víc, takže vím, jak s tím pracovat. Je to, pravda, trošku větší stres, když už jde do tuhého, ale potom přichází dobrý pocit, že se to stalo. Je vlastně neopakovatelný, že se to stane jenom jednou a je to díky tomu exkluzivní. I to je výzva, je to tím živější.

Co z chystaného scénáře prozradíte?

Nejdůležitější je časová linka, přiblížíme historii trošku hmatatelněji, než kdybychom si ji jenom četli. Každý z obrazů ve scénáři bude něčím jiný a výjimečný. Budou velké skladby, třeba gymnastické gala bude krásné, zajímavé a pestré, ale zároveň přijdou intimní momenty, které v tom obrovském prostoru můžou mít velikou sílu. Jako třeba když bude na ploše jen jeden člověk.

Kolik se na ploše vystřídá vystupujících a kdo všechno se na akci podílí?

Vystoupí stovky sokolů. Chci, aby se svým umem zapojili do tvorby tohoto jedinečného večera a svojí sportovní disciplínou odvyprávěli kus příběhu. Dále se představí například stepaři, akrobati z La Putyky a další herci. Ansámbl okolo obnáší režiséra, asistentku režie Denisu Komarov Kubášovou, velký kreativní tým, Jana Balcara, který skládá hudbu a připravuje kapelu, abychom prošli víc žánrů od dobové po současnou. Vše dotváří kluci od techniky, osvětlovači, zvukaři, scénograf, choreograf, produkční... je to obrovský.

Kudy vedly Vaše sokolské roky?

V Sokole Velká Chuchle jsem začínal se sportovním aerobikem. Předtím jsem ale chodil na trampolíny do Sokola Kampa. Na trampolínách jsem se i díky Petru Dufkovi naučil všechno, z čeho čerpám dodneška. A při studiích na FTVS (Fakultě tělesné výchovy a sportu UK) jsem strávil několik let v Tyršově domě. Pamatuji, když tam byla molitanová jáma, udělal jsem tam první salto a tři roky jsem tam chodil plavat.

Jak vnímáte Sokol dneška?

Nejdůležitější je složka všestrannosti. Z mého pohledu je zásadní a skvělé nabídnout co nejširšímu spektru mladých lidí pohyb a zázemí, aby se mohli věnovat volnočasové aktivitě. Je vidět, že Sokol jde mladým hodně naproti a ukazuje, že hodnoty, které prosazuje od začátku, se hodí i do dnešní doby.